Školní řád

§ 1
Základní ustanovení

  1. Tento školní řád vydává ředitel školy na základě § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
  2. Školní řád upravuje a obsahuje:
    A. podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci školy, povinnosti a práva pedagogických pracovníků,
    B. pravidla pro omlouvání nepřítomnosti ve vyučování,
    C. provoz a vnitřní režim školy,
    D. podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí,
    E. podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků,
    F. pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
    G. pravidla pro udělení výchovných opatření.
  3. Školní řád zveřejní ředitel školy na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem s ním seznámí zaměstnance a žáky školy a informuje o jeho vydání a obsahu zákonné zástupce nezletilých žáků.
  4. Třídní učitelé zajistí, aby všichni žáci ve třídě a jejich zákonní zástupci byli s tímto školním řádem prokazatelně seznámeni.

A
Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů se zaměstnanci školy

§ 2
Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků

  1. Žáci mají právo:
    a. na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,
    b. na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona,
    c. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
    d. volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí,
    e. zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy nebo školskou radu s tím, že ředitel školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit,
    f. vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje.
  2. Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků. Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popř. osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
  3. Další práva žáků (ev. zákonných zástupců):
    a. obracet se se svými žádostmi a stížnostmi na třídního učitele, případně na zástupce vedení školy,
    b. za úplatu se stravovat ve školní jídelně,
    c. zvolit si volitelné a nepovinné předměty dle nabídky a možností školy,
    d. bezplatně využívat školní žákovskou knihovnu a počítačové učebny, po předložení lékařského doporučení požádat ředitele školy o uvolnění z tělesné výchovy,
    e. požádat vyučujícího o konzultaci,
    f. svobodně vyjádřit svůj názor,
    g. zapojit se do soutěží, olympiád a projektů, kterých se škola účastní,
    h. ucházet se o účast na odborných exkurzích, zahraničních výjezdech, kulturních a společenských akcích pořádaných školou, případně na dalších aktivitách školy nesouvisejících bezprostředně s výukou.

§ 3
Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků

  1. Žáci jsou povinni:
    a. řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,
    b. dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
    c. plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem.
  2. Zletilí žáci jsou dále povinni:
    a. informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh jejich vzdělávání,
    b. dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem,
    c. oznamovat škole každou změnu svého trvalého pobytu i pobytu rodičů, změnu adresy pro doručování písemností a změnu telefonického, příp. e-mailového spojení.
  3. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:
    a. zajistit, aby žák řádně docházel do školy,
    b. na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednávání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,
    c. dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými tímto školním řádem,
    d. oznamovat škole každou změnu trvalého pobytu žáka i svého, změnu adresy pro doručování písemností a změnu telefonického, příp. e-mailového spojení.

§ 4
Další povinnosti žáků

  1. Žáci jsou povinni pravidelně se připravovat na vyučování. Není-li žák ze závažných důvodů na výuku připraven nebo nemá-li domácí úkol, omluví se příslušnému vyučujícímu.
  2. Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dodržovat školní řád, pokyny vedení školy a všech vyučujících a pracovníků školy.
  3. Žáci se chovají slušně ke všem dospělým ve škole i mimo školu. Zdraví je, dávají přednost, uvolňují místo. Ve třídě žáci povstanou při příchodu nebo odchodu vyučujícího nebo návštěvy. Během vyučování žáci nevstávají při práci s výpočetní technikou, při písemných pracích a při práci v laboratoři.
  4. V kanceláři školy si žáci vyřizují své záležitosti v úředních hodinách.
  5. Na všech akcích pořádaných školou jsou žáci povinni řídit se pokyny pedagogického dohledu. Bez jeho vědomí se nesmí vzdálit od ostatních žáků nebo z určeného místa.
  6. Na svačinku a oběd do školní jídelny přicházejí pouze žáci s platnou objednávkou a v určené době. Ve školní jídelně se chovají ukázněně a dbají pokynů zaměstnanců školní jídelny a dozírajícího vyučujícího.
  7. Pracovní smlouvy mohou uzavírat žáci starší 15 let. Vzhledem k tomu, že se jedná o dobrovolnou práci, lze ji konat pouze v době mimo vyučování. Z důvodu takové práce nebudou žáci uvolňováni z výuky.
  8. Žákům se nedoporučuje nosit do školy věci, které nejsou potřebné pro vyučování. Za jejich poškození či případnou ztrátu nenese škola odpovědnost.

§ 5
Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

Práva pedagogických pracovníků

Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo:
a. na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
b. aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
c. volit a být voleni do školské rady,
d. na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

Povinnosti pedagogických pracovníků

Pedagogický pracovník je povinen:
a. vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
b. chránit a respektovat práva žáka,
c. chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
d. svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
e. zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
f. poskytovat žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

§ 6
Docházka do školy

  1. Povinnost žáka je docházet do školy včas podle stanoveného rozvrhu hodin, zúčastňovat se vyučování všech povinných, volitelných i nepovinných předmětů, které si vybral.
  2. Žáci, kteří jsou uvolněni z tělesné výchovy na základě rozhodnutí ředitele podle § 67 odst. 2 školského zákona, nejsou povinni účastnit se hodin tělesné výchovy. Dohled nad žáky uvolněnými z tělesné výchovy má vyučující tělesné výchovy v prostorách souvisejících s výukou tělesné výchovy. Je-li výuka tělesné výchovy podle rozvrhu první nebo poslední hodinu, může požádat zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák ředitele školy o zproštění této povinnosti.
  3. Do školy chodí žáci vhodně upraveni a oblečeni. Není dovoleno nosit do školy oděvy, doplňky a ozdoby, které by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost ostatních žáků.
  4. Žáci musí být před začátkem každé vyučovací hodiny na svých místech připraveni na vyučování. Pozdní příchody budou zaznamenávány do třídní knihy, posuzovány jako porušování školního řádu a budou za ně uplatňována výchovná opatření.

§ 7
Průběh středního vzdělávání

  1. Uchazeč se stává žákem střední školy prvním dnem školního roku, popřípadě dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.
  2. V průběhu středního vzdělávání se žákovi umožňuje přestup do jiné střední školy, změna oboru vzdělání, přerušení vzdělávání, opakování ročníku a uznání předchozího vzdělání podle § 70 školského zákona, a to na základě písemné žádosti. Součástí žádosti zákonného zástupce nezletilého žáka je souhlas žáka.
  3. Ředitel školy může žákovi povolit změnu oboru vzdělání. V rámci rozhodování o změně oboru vzdělání může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
  4. O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, přerušit vzdělávání, a to na dobu nejvýše dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem této školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo vzdělávání přerušeno, popřípadě se souhlasem ředitele školy ve vyšším ročníku, prokáže-li odpovídající znalosti. Ředitel školy na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody.
  5. Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může také uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen.
  6. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. Žák, který plní povinnou školní docházku, v těchto případech opakuje ročník vždy.
  7. Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání na základě písemného sdělení doručeného řediteli školy. Součástí sdělení nezletilého žáka je souhlas jeho zákonného zástupce. Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni doručení tohoto sdělení řediteli školy, popřípadě dnem uvedeným ve sdělení o zanechání vzdělávání, pokud jde o den pozdější.
  8. Jestliže se žák, který splnil povinnou školní docházku, nezúčastní po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů vyučování a jeho neúčast není omluvena, vyzve ředitel školy písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka, aby neprodleně doložil důvody žákovy nepřítomnosti; zároveň upozorní, že jinak bude žák posuzován, jako by vzdělávání zanechal. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy do školy nenastoupí nebo nedoloží důvod nepřítomnosti, se posuzuje, jako by vzdělávání zanechal posledním dnem této lhůty; tímto dnem přestává být žákem školy.
  9. Žák, který po splnění povinné školní docházky nepostoupil do vyššího ročníku, přestává být žákem školy posledním dnem příslušného školního roku nebo po tomto dni dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl při hodnocení v náhradním termínu, anebo dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
  10. Žákovi, který dosahuje trvale výborných výsledků v některém předmětu, sportovní či kulturní aktivitě, může být povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (viz příloha č. 1).

B
Pravidla omlouvání nepřítomnosti ve vyučování

§ 8
Omlouvání nepřítomnosti ve vyučování

  1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů předem známých, je povinen zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák požádat písemnou formou třídního učitele o uvolnění z vyučování. Důvod uvolnění musí být jasně uveden.
  2. Z hodiny svého předmětu může uvolnit žáka vyučující, na dobu nejvýše čtyř dnů může uvolnit žáka třídní učitel, na pět a více dnů může uvolnit žáka ředitel školy na základě písemné žádosti, ke které se předem vyjádří třídní učitel.
  3. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z nepředvídaného důvodu (nemoc, mimořádná rodinná událost apod.), je povinen jeho zákonný zástupce nebo zletilý žák sám oznámit nejpozději do 3 dnů třídnímu učiteli důvod nepřítomnosti žáka. Takové oznámení je možné provést poštou, e-mailem nebo telefonicky.
  4. Po návratu do školy je žák povinen bez zbytečného odkladu (zpravidla první den) a bez vyzvání předložit třídnímu učiteli omluvný list, kde je uveden důvod nepřítomnosti, popř. doplněný lékařským potvrzením. Pokud takto žák neučiní nebo není-li omluvenka dostatečná, budou pokládány zameškané hodiny za neomluvené.
  5. Nepřítomnost nezletilého žáka ve škole omlouvá zákonný zástupce žáka, zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám společně s podpisem osoby, která vůči němu plní vyživovací povinnost. V případě omlouvání absence přes aplikaci Škola Online omlouvá zletilého žáka osoba, která vůči němu plní vyživovací povinnost.
  6. O omlouvání absence rozhoduje třídní učitel, ve zvláštních případech po poradě s ředitelem školy.
  7. Škola může požadovat v případě, že nepřítomnost žáka ve škole z důvodu nemoci přesáhne 3 dny školního vyučování, doložení důvodu nepřítomnosti žáka ošetřujícím lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nebo omluvenky vystavené zletilým žákem. Má-li třídní učitel u některého žáka pochybnosti o důvodech jeho časté nepřítomnosti ve vyučování, může vyžadovat lékařské potvrzení jako součást omluvenky zákonného zástupce/zletilého žáka při každé absenci.
  8. Odejde-li žák ze školy během vyučování bez řádné omluvy u vyučujícího nebo třídního učitele, považují se hodiny jeho nepřítomnosti za neomluvené. Totéž platí pro společná shromáždění a jiné kolektivní akce školy. Oznamovací povinnost žáků je nutná vzhledem k odpovědnosti školy za jejich bezpečnost po dobu vyučování.
  9. Žáci, kteří reprezentují školu na soutěžích, olympiádách apod. nebo se zúčastní zájezdů pořádaných školou, jsou uvedeni v třídní knize a zameškané hodiny se jim nezapočítávají do celkového počtu zameškaných hodin.

C
Provoz a vnitřní režim školy

§ 9

  1. Režim dne je dán časovým rozpisem vyučovacích hodin a přestávek mezi nimi uvedeným v příloze č. 2.
  2. Žáci přicházejí do třídy nejméně 5 minut před 1. vyučovací hodinou. Při zvonění musí žáci neprodleně opustit chodby a odejít na své místo do učebny.
  3. Žáci se řídí stálým rozvrhem, případně jeho změnami, které jsou vyvěšovány na nástěnce v přízemí budovy školy a v elektronické třídní knize. Žáci jsou povinni sledovat denně rozpis suplování jak
    při příchodu do školy, tak při odchodu ze školy.
  4. V době vyučovací hodiny je žákům zakázáno používat mobilní telefony a přenosné počítače k činnostem nesouvisejícím s výukou a mít zapnuty jakékoliv zvuky. Mobilní telefony budou uloženy ve školních taškách žáků.
  5. Žákům je ve škole zakázáno fotografovat a pořizovat audio nebo video záznamy.
  6. Při zkoušení žákům není dovoleno opisování, napovídání a používání nedovolených pomůcek.
  7. Vyučující jsou oprávněni zadávat žákům domácí úkoly a vyžadovat jejich vypracování při dodržování těchto zásad: Vyučující přitom zohledňuje odlišné vzdělávací potřeby jednotlivců. Vyučující domácí úkoly vyhodnocuje a poskytuje žákovi zpětnou vazbu o správnosti jeho práce. Hodnocení domácích úkolů nesmí mít rozhodující vliv na výslednou známku z daného předmětu na vysvědčení. Školním řádem je stanoven minimální počet známek z jednotlivých předmětů za pololetí, případné známky za domácí úkoly se do tohoto počtu nezahrnují.
  8. K občerstvování a hygienické potřebě využívají žáci zejména přestávek.
  9. Třídní učitel stanoví na každý týden službu dvou žáků a určí její povinnosti.
  10. V případě, že se vyučující nedostaví do učebny do 10 minut po zvonění, je služba povinna hlásit nepřítomnost vyučujícího v kanceláři školy, případně zástupci ředitele nebo řediteli.

§ 10

  1. Všichni žáci se v budově školy přezouvají do čisté obuvi, kterou nepoužívají ve venkovních prostorách. Před hodinou tělesné výchovy si žáci ukládají své věci v šatně tělocvičny a řídí se pokyny vyučujícího.
  2. Žáci nesmějí opustit budovu školy ani o přestávkách (s výjimkou podle bodu 3). Před ukončením vyučování smějí žáci opustit budovu školy jen tehdy, odevzdají-li na vrátnici/v kanceláři propustku podepsanou třídním učitelem, příp. jeho zástupcem či vyučujícím, z jehož hodiny odcházejí.
  3. V průběhu obědové přestávky mohou žáci opustit budovu školy. Žák je povinen se vrátit do školy tak, aby byl přítomen v následující vyučovací hodině. V opačném případě bude nepřítomnost žáka posuzována jako pozdní příchod. Škola je povinna konat dohled nad nezletilými a zletilými žáky v průběhu jejich pobytu ve škole, v průběhu obědové přestávky jsou stanoveny učebny, ve kterých je zajištěn dohled. Nenese však za žáky odpovědnost od okamžiku, kdy opustí areál školy. Toto nařízení se týká obědové přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, kdy se žáci mohou pohybovat mimo školu. Časový rozpis vyučovacích hodin a přestávek je uveden v příloze č. 1 tohoto školního řádu.
  4. Žáci udržují v učebnách čistotu. Pro odborné učebny platí zvláštní pokyny, se kterými seznámí žáky vyučující.
  5. Po chodbách se studenti pohybují klidně, bez běhání, neshlukují se na schodišti a u schodiště. Do odborných učeben přecházejí samostatně a včas.
  6. Po skončení výuky opouštějí žáci učebnu za dohledu vyučujícího ukázněně a zanechají ji v naprostém pořádku. V případě poslední vyučovací hodiny v dané učebně odcházejí žáci až po úklidu učebny (zvednutí židlí, umytí tabule, úklid lavic).
  7. V době polední přestávky a po skončení vyučování se chovají tak, aby nerušili probíhající vyučování.
  8. Pokud žáci naleznou zapomenuté věci, odevzdají je v kanceláři školy nebo ve sborovně.

D
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

§ 11
Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

  1. Žáci jsou povinni řídit se zásadami bezpečnosti práce a ochrany zdraví a předpisy požární ochrany, se kterými jsou prokazatelně seznamováni vždy na začátku školního roku třídním učitelem.
  2. Chování žáků nesmí vést k porušování bezpečnostních předpisů nejen při všech činnostech v budově školy, ale ani na všech školních akcích konaných mimo školu. Ve škole i mimo školu jsou žáci povinni dodržovat hygienické a ekologické zásady, dbát na své zdraví a pečovat o školní prostředí.
  3. Žákům je zakázáno otevírat okna v jiných prostorách než učebnách (např. na chodbách, toaletách, schodištích apod.). Větrání v učebnách je povoleno pouze v přítomnosti pedagoga.
  4. Při práci v laboratořích fyziky, chemie, biologie, v učebnách výpočetní techniky a v prostorách pro výuku tělesné výchovy jsou žáci povinni dodržovat provozní řády těchto učeben, se kterými byli seznámeni na začátku školního roku prokazatelným způsobem vyučujícími příslušných předmětů.
  5. Žákům je zakázáno připojovat do elektrické sítě jakákoliv zařízení.
  6. Žákům je zakázáno kouření (včetně elektronických cigaret) ve všech prostorách areálu školy a dále na všech akcích pořádaných školou.
  7. Žákům je zakázáno přinášet, držet, distribuovat či užívat v areálu školy nebo na činnosti organizované školou alkohol, jedy či jiné návykové látky a výrobky ohrožující zdraví a takové látky, které je svým vzhledem, chutí a konzistencí napodobují. Bude-li žák přistižen při držení nebo distribuci drog, bude to neprodleně oznámeno jeho zákonným zástupcům a policii a bude potrestán ředitelem školy podmíněným vyloučením ze studia (držení) nebo vyloučením ze studia (distribuce). Současně není z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti osob dovoleno vstupovat do školy pod vlivem alkoholu nebo návykových látek. Porušení tohoto ustanovení bude posuzováno jako hrubé porušení školního řádu.
  8. Pokud se žák dopustí šikany ve škole i mimo ni, bude toto šetřeno ve spolupráci s kurátorem pro mládež odboru sociálních věcí příslušného bydlišti žáka. Na doporučení kurátora a podle závažnosti přestupku bude šetření předáno Policii ČR. V tomto případě může být žák vyloučen ze studia.
  9. Žáci jsou povinni oznámit řediteli, třídnímu učiteli nebo výchovnému poradci jakékoliv projevy šikany, které ve škole zjistí.
  10. Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačování lidských práv je považována za závažné porušení školního řádu a bude ohlášena Policii ČR.


E
Podmínky pro zacházení s majetkem školy ze strany žáků

§ 12
Majetek školy

  1. Žáci odpovídají za majetek, který jim byl svěřen k užívání.
  2. Žáci jsou povinni chránit majetek školy, majetek svůj i svých spolužáků před poškozením a jsou povinni vyhýbat se chování, které by mohlo vést k jeho poškozování. Jsou povinni šetřit energiemi, vodou a spotřebními materiály.
  3. V případě prokázaného úmyslného poškození nebo zničení majetku školy je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen škodu uhradit.
  4. Úmyslné poškozování cizích věcí je považováno za závažné porušení školního řádu.
  5. Pokud bude žák navádět ke krádeži nebo pokud se krádeže dopustí ve škole, bude ze studia vyloučen.

Podmínky zacházení s majetkem školy při přechodu na vzdělávání distančním způsobem

V případě přechodu na vzdělávání distančním způsobem mohou být žákům zapůjčeny technické prostředky školy pro digitální komunikaci (tablet, sluchátka, notebook, …), tento majetek je zapůjčen uzavřením smlouvy o výpůjčce.


F
Pravidla pro vzdělávání distančním způsobem

§ 13
Distanční vzdělávání

Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR stanoví právním předpisem či mimořádným opatřením pravidla, která budou odlišná od pravidel tohoto školního řádu, potom se ustanovení školního řádu, která jsou s nimi v rozporu, nepoužijí.

Povinnosti žáků

Žáci jsou povinni se řádně vzdělávat jak prezenční, tak distanční formou výuky v míře odpovídající okolnostem.
Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka jak při prezenční výuce, tak při distančním vzdělávání.
Žák je povinen být v případě mimořádných opatření vybaven ochrannými prostředky dýchacích cest a používat je předepsaným způsobem.

Režim

Režim vyučovacích hodin a přestávek, rozvrh při prezenční výuce, rozdělení žáků do tříd se nevztahuje na distanční vzdělávání, zde jsou respektována specifika tohoto způsobu vzdělávání, jako je odlišné technické vybavení, možnosti žáků, náročnost dlouhodobé práce s počítačem, dlouhodobé sledování monitoru, nevhodné držení těla atd. Délku výuky a přestávek stanovuje pedagog při distančním vzdělávání podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků, jejich schopnostem a reakcím.

Distanční vzdělávání škola přizpůsobí podmínkám žáků a zajistí:

a. on-line výukou, kombinací synchronní on-line výukou (pedagogický pracovník pracuje v určené době se skupinou žáků prostřednictvím komunikační platformy) a asynchronní výukou (žáci pracují individuálně, tempo a čas si volí sami); časové rozvržení takovéto výuky odpovídá zhruba časovému rozvržení prezenční výuky a bude stanoveno vždy pro kon
krétní případy, např. odlišně při distanční výuce celé třídy, nebo kombinace distanční výuky pro jednu část třídy a prezenční výuku pro druhou část,
b. off-line výukou, bez kontaktů přes internet, a to buď předáváním písemných materiálů poštou či osobním vyzvedáváním, telefonicky,
c. individuálními konzultacemi žáků a pedagogických pracovníků,
d. komunikací pedagogických pracovníků se zákonnými zástupci žáků,
e. zveřejněním zadávaných úkolů a následným zveřejněním správného řešení,
f. informováním žáka o jeho výsledcích, poskytováním zpětné vazby, uplatňováním zejména formativního hodnocení a vedení žáka k sebehodnocení,
g. pravidelnou a průběžnou komunikací s žákem způsobem odpovídajícím jeho možnostem, technickému vybavení a rodinným podmínkám,
h. průběžnou kontrolní a hospitační činností vedení školy.

Učitelé budou zadávat úkoly přes platformu MOODLE, k synchronní on-line výuce budou využívat aplikaci MICROSOFT TEAMS. Přístupová hesla obdrží žáci vždy při zahájení studia na střední škole. On-line rozvrh bude stanoven rozvrhem hodin.
Při distančním vzdělávání nelze realizovat vzdělávání v rozsahu plánovaném pro prezenční výuku, škola se zaměří především na stěžejní výstupy v jednotlivých předmětech. Priority ve vzdělávání budou operativně určovány podle délky distanční výuky, tedy zda půjde o krátkodobé, či dlouhodobé zákazy přítomnosti žáků ve školách.
Veškeré změny ve vzdělávacím obsahu a tematických plánech, přesuny nebo vypuštění učiva škola eviduje a využije pro případné úpravy vzdělávání v dalším období a úpravy svého školního vzdělávacího programu.


G
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

§ 14
Obecné informace o hodnocení žáků

  1. Na konci každého pololetí se vydá žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.
  2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací.
  3. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných a volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.
  4. Pokud žák chybí v klasifikačním období 20 % a více vyučovacích hodin daného předmětu v daném klasifikačním období, informuje jeho vyučující ředitele školy, který po konzultaci s vyučujícím může nařídit přezkoušení žáka v průběhu klasifikačního období formou zkoušky, tzv. zkouškou k doplnění klasifikace. Termín a formu zkoušky v tomto případě stanoví ředitel školy a výsledek zkoušky je dílčí součástí celkové klasifikace žáka za dané pololetí. V takovém případě má žák povinnost podrobit se tomuto přezkoušení. V případě, že se žák k předepsané zkoušce nedostaví a nebude řádně omluven, nemusí ředitel školy stanovovat náhradní termín a žák bude v daném předmětu nehodnocen.
  5. Pokud žák vyššího gymnázia chybí v klasifikačním období 30 % a více vyučovacích hodin daného předmětu v daném klasifikačním období, nebude v závěru klasifikačního období hodnocen bez ohledu na další dosažené podklady ke klasifikaci. U žáků nižšího gymnázia (prima, sekunda, tercie a kvarta) nebude v závěru klasifikačního období žák hodnocen v případě, že nemá dosažené všechny podklady ke klasifikaci. Termín a formu zkoušky stanoví ředitel školy. Náplň zkoušky představuje vždy učivo za celé dotčené pololetí. Součástí hodnocení je také předložení všech neodevzdaných úkolů, protokolů, písemných referátů, seminárních či ročníkových prací apod. za období, za které je přezkušován. Váhu známky zkoušky pro celkovou klasifikaci stanoví vyučující po dohodě s ostatními členy komise. V mimořádných případech může ředitel školy v tomto bodě rozhodnout jinak.
  6. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  7. Vzhledem k tomu, že učivo příslušného vyučovacího předmětu ve druhém pololetí navazuje na učivo v prvním pololetí, je nezbytné, aby žák, který úspěšně ukončí klasifikaci tohoto předmětu ve druhém pololetí, zvládl také učivo pololetí prvního. Takový žák tedy může být ústně a písemně zkoušen ve druhém pololetí také z učiva z prvního pololetí.
  8. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
  9. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
  10. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
  11. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.
  12. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a o komisionálním přezkoušení podle předcházejícího odstavce na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspekce.


§ 15
Pravidla hodnocení chování a prospěchu žáků

  1. Pravidla hodnocení chování a prospěchu žáků jsou uvedena v příloze č. 3, která je nedílnou součástí školního řádu.

H
Pravidla pro udělení výchovných opatření

§ 16
Výchovná opatření

  1. Výchovnými opatřeními jsou:
    a. pochvaly,
    b. kázeňská opatření,
    c. další kázeňská opatření.
  2. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy nebo vyloučení žáka ze školy. Další kázeňská opatření jsou napomenutí a důtky. Tato další kázeňská opatření nemají právní důsledky pro žáka. Pochvaly a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.
  3. Ředitel školy může v případech závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo tímto školním řádem rozhodnout o:
    a. podmíněném vyloučení žáka ze školy,
    b. vyloučení žáka ze školy.
  4. Ředitel školy rozhodne o vyloučení žáka ze školy, pokud byl žák pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin.
  5. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem nebo tímto školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze studia pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.
  6. Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům nebo studentům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem.
    a. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených školským zákonem ředitel vyloučí žáka ze školy nebo školského zařízení. To neplatí pro zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a zařízení pro preventivně výchovnou péči podle zákona upravujícího ústavní a ochrannou výchovu a preventivně výchovnou péči.
    b. Dopustí-li se žák jednání podle kapitoly G, § 14, odstavce 6, oznámí ředitel školy nebo školského zařízení tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství do následujícího pracovního dne poté, co se o tom dozvěděl.
  7. O podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy je provinění klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.
  8. Žák, který byl podmíněně vyloučen ze školy, je na konci klasifikačního období klasifikován sníženým stupněm z chování.
  9. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci nebo za vynikající reprezentaci školy v předmětových olympiádách, sportovních či kulturních soutěžích.
  10. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za úspěšnou práci.
  11. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:
    a. napomenutí třídního učitele,
    b. důtku třídního učitele,
    c. důtku ředitele školy.
  12. Napomenutí třídního učitele uděluje třídní učitel na základě vlastního rozhodnutí, důtku třídního učitele po projednání s ředitelem školy. Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě školy. Žák, kterému byla udělena důtka třídního učitele nebo ředitele školy, může být na konci klasifikačního období klasifikován sníženým stupněm z chování.
  13. V případě pozdních příchodů a neomluvené absence budou zpravidla udělena následující kázeňská opatření:
    a. za 5 pozdních příchodů důtka třídního učitele, za více než 5 důtka ředitele školy, za více než 10 snížený stupeň z chování,
    b. za 1 až 2 neomluvené hodiny důtka třídního učitele,
    c. za 3 až 7 neomluvených hodin důtka ředitele školy,
    d. za 8 až 20 neomluvených hodin důtka ředitele školy, pak je tato absence důvodem pro klasifikaci z chování stupněm 2 – uspokojivé,
    e. za 21 a více neomluvených hodin podmíněné vyloučení ze studia. Tato absence je důvodem pro klasifikaci z chování stupněm 3 – neuspokojivé, případně vyloučení ze studia.
  14. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka.

§ 17
Závěrečná ustanovení

  1. Školní řád může být průběžně upravován s ohledem na vznik nových skutečností, které stávající řád neřeší. O změnách musí být žáci i učitelé neprodleně informováni.
  2. Změny ve školním řádu byly:
    a. projednány pedagogickou radou dne,
    b. projednány a schváleny školskou radou dne
  3. Školní řád vstupuje v účinnost dnem 1. 9. 2023.

Ing. Ivana Čermáková
ředitelka školy

 

Příloha č. 1 školního řádu

Pravidla pro vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

  1. Ředitel školy může na žádost povolit žákovi, který dosahuje dlouhodobě mimořádných výsledků ve sportu či kultuře, studium podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Žádost obsahuje stanovisko sportovního oddílu, příp. kulturní instituce.
  2. Žákům studujícím podle IVP se zpravidla umožní:
    a. termínované zkoušení po dohodě s vyučujícími ve všech předmětech,
    b. účast na soutěžích, soustředěních a vystoupeních,
    c. pravidelné uvolňování z výuky na tréninky či přípravu.
  3. Vzdělávání podle IVP povoluje ředitel školy zpravidla na období jednoho školního roku.
  4. Na přiznání IVP nemá žák nárok.
  5. Vzdělávání podle IVP je s okamžitou platností zrušeno, pokud student neplní stanovené podmínky IVP, zanedbává studijní povinnosti nebo závažným způsobem poruší ustanovení školního řádu. Vzdělávání žáků podle IVP také zaniká, změní-li se podstatně podmínky jejich činnosti.
  6. Evidenci žáků, kterým bylo povoleno vzdělávání podle IVP, vede zástupce ředitele, ten také ve spolupráci s třídními učiteli kontroluje, zda jsou plněny podmínky, za kterých byl IVP přiznán.

Ing. Ivana Čermáková
ředitelka školy


Příloha č. 2 školního řádu

Časový rozpis vyučovacích hodin a přestávek

  1. Vyučování začíná zpravidla v 8.00 hodin a probíhá podle následujícího rozvrhu:
Hodina
od
do
1.
8:00
8:45
2.
8:50
9:35
3.
9:55
10:40
4.
10:45
11:30
5. NG
11:35
12:20
5. VG
12:00
12:45
6. NG
12:25
13:10
6. VG
12:50
13:35
7.
13:40
14:25
8.
14:30
15:15

2. Ve výjimečných případech může být zařazena tzv. předřazená (nultá) hodina, která začíná v 7.10 hod. a končí v 7.55 hod.

3. V odůvodněných případech po předchozím odsouhlasení ředitelem školy je možné časový rozpis vyučovacích hodin změnit.

Příloha č. 3 školního řádu
Pravidla hodnocení chování a prospěchu žáků

Stupně prospěchu a celkový prospěch

Prospěch žáka

  1. V jednotlivých vyučovacích předmětech je žák klasifikován těmito stupni:
    a. výborný – žák je schopen samostatně a bezchybně řešit zadané úkoly, dokáže samostatně činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen samostatně a správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; činí samostatné závěry z prováděných činností; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez chyb,
    b. chvalitebný – žák je schopen samostatně a s drobnými chybami řešit zadané úkoly; dokáže samostatně reprodukovat získané vědomosti a je schopen za pomoci učitele činit nové závěry ze získaných vědomostí; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu a bez podstatných chyb,
    c. dobrý – žák je schopen správným postupem řešit zadané úkoly s drobnými chybami, je schopen reprodukovat získané vědomosti; při jeho činnosti je třeba občasné nápovědy učitele; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen správně používat pomůcky, nástroje a přístroje, s nápovědou učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s drobnými nedostatky,
    d. dostatečný – žák je schopen s nápovědou učitele řešit zadané úkoly; dokáže používat získané vědomosti v dalším studiu a prohlubovat je; při samostatné práci je schopen určit postup řešení; v laboratorních a praktických cvičeních je schopen za pomoci učitele používat pomůcky, nástroje a přístroje; pod vedením učitele dokáže vyvodit závěry; zadané práce odevzdává ve stanoveném termínu s vážnými nedostatky,
    e. nedostatečný – žák ani s nápovědou učitele není schopen řešit zadané úkoly; stupeň znalostí, vědomostí a dovedností neumožňuje pokračovat v novém osvojování učební látky; při samostatné práci není schopen ani naznačit postup řešení; v laboratorních
    a praktických cvičeních se dopouští vážných omylů, nedokáže používat pomůcky, nástroje a přístroje; nedokáže ze své činnosti vyvodit závěry; zadané práce neodevzdává ve stanoveném termínu.
  2. Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.
  3. Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.

Chování žáka

Je klasifikováno těmito stupni:

1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit,
2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob,
3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně-vzdělávací činnost školy.

Celkový prospěch

Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen následovně:

a. prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50, chování je hodnoceno jako velmi dobré,
b. prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný,
c. neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.

Zásady klasifikace

Klasifikaci provádí a zodpovídá za ni příslušný vyučující. Při stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období:

a. soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování,
b. různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové) dle specifik jednotlivých předmětů,
c. ústním zkoušením, které je prováděno zásadně před kolektivem třídy, přičemž učitel vždy oznámí žákovi známku ze zkoušení a klasifikaci odůvodní,
d. čtvrtletními, pololetními či ročníkovými pracemi předepsanými osnovami předmětu, počet kontrolních prací trvajících hodinu a déle oznámí vyučující na začátku klasifikačního období; v jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu kontrolní práci tohoto charakteru; termíny všech kontrolních prací zapisují vyučující s předstihem do třídní knihy, koordinuje třídní učitel,
e. analýzou výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.),
f. počet známek ve vyučovacích předmětech záleží na týdenní hodinové dotaci předmětu. Minimální počty známek jsou stanoveny takto:

předměty s týdenní hodinovou dotací:
1 hodina týdně minimálně 2 známky,
2–3 hodiny týdně minimálně 3 známky,
4 a více hodin týdně minimálně 4 známky.

g. Při hodnocení předmětů výchovného charakteru se nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména v oblasti praktických činností, píli žáka a jeho přístup ke vzdělávání i souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Hodnocení estetických výchov (hudební, výtvarná)

Žáci mohou být hodnoceni stupněm 1-5 v souvislosti s mírou naplnění následujících kritérií:

  • estetické vnímání a přístup k uměleckého dílu,
  • vztah žáka k veškerým hudebním nebo výtvarným činnostem a dovednostem, zájem o ně,
  • iniciativa ve skupinové práci,
  • schopnost využívat individuálních schopností a dovedností, svého nadání a talentu,
  • stupeň tvořivosti a samotného projevu,
  • míra osobní angažovanosti,
  • osvojení potřebných vědomostí, dovedností, u žáku vyššího gymnázia budou potřebné vědomosti ověřeny minimálně 2 známkami z písemného nebo ústního zkoušení,
  • schopnost prezentovat osobní postoje, názory, uměleckou vyhraněnost, hledání vhodných argumentů,
  • v hodnocení pěveckých dovedností je přihlíženo k přirozenému vývoji hlasových dispozic a handicapů spojených s mutací.

Hodnocení tělesné výchovy

Hodnocení provádí učitel tělesné výchovy komplexně s přihlédnutím k individuálním odlišnostem žáka. Hodnocení se skládá z těchto kritérií:

  • dosažená tělesná zdatnost a výkonnost v měřitelných disciplínách (vstupní testy, atletické disciplíny, testy a hodnocení herních dovedností ve sportovních hrách, zvládnutí cviků a sestav v gymnastice apod.)
  • snaha zlepšovat svou fyzickou zdatnost nebo ji alespoň udržovat,
  • znalost dodržování pravidel bezpečnosti při tělesné výchově a sportu,
  • znalost teorie sportovních disciplín, pravidel sportovních her a soutěží a jejich praktické využití,
  • znalost zdravotního dopadu pohybových aktivit a jejich zařazení do svého denního režimu.

Hodnocení českého jazyka a literatura a cizích jazyků

s kritérii hodnocení slohových prací, pravopisných cvičení a diktátů seznámí žáky na začátku školního roku daný vyučující českého/cizího jazyka.

Učitel

a. opraví všechny písemné práce do 14 dnů od jejich napsání a seznámí žáky s klasifikací, umožní jim do opravených prací nahlédnout,
b. využívá následující hodnocení pro jednotlivé klasifikační stupně podle hodnotící škály:

Stupeň
klasifikace
Český jazyk
+ cizí jazyky
Přírodovědné
předměty
Matematika, Fyzika, Informatika
Společenskovědní
předměty
výborný
100 % – 88 %
100 % - 85 %
100 % - 85 %
100 % - 85 %
chvalitebný
87 % - 74 %
84 % - 70 %
84 % - 69 %
84 % - 70 %
dobrý
73 % - 59 %
69 % - 50 %
68 % - 52 %
69 % - 55 %
dostatečný
58 % - 44 %
49 % - 35 %
51 % - 33 %
54 % - 40 %
nedostatečný
Méně než 44 %
Méně než 35 %
Méně než 32 %
Méně než 40 %

Známky, které vyučující získá z daném předmětu, mají různou váhu. Váhu známky stanoví vyučující podle náročnosti zkoušky a rozsahu učiva. Z tohoto důvodu nemůže být výsledná známka aritmetickým průměrem získaných známek. Navíc známky, které žák získal, nejsou jediným podkladem pro stanovení celkového prospěchu žáka v daném předmětu.

c. nejméně jedenkrát měsíčně a vždy před třídními schůzkami zaznamená podklady pro klasifikaci tak, aby se s nimi mohli zákonní zástupci žáků seznámit, do Školy Online,
d. archivuje předepsané písemné práce po dobu školního roku,
e. dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména: nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnost delší než jeden týden, uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit to, co žák umí,
f. v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování předem žákům sdělí, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována (tento postup může být použit pouze jako doplňková forma výuky),
g. na konci každého klasifikačního období oznámí žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní,
h. v případě, že zadá samostatnou dlouhodobou práci (referát, seminární práce apod.), předem žákům sdělí, kdy a jakou formou bude práce hodnocena a jaká jsou kritéria pro její klasifikaci,
i. v případě, že učitel zadá žákům skupinovou práci, předem žákům sdělí, kdy a jakou formou bude práce hodnocena a jaká budou kritéria pro ohodnocení jednotlivých žáků při posuzování výsledků skupinové práce,
j. součástí hodnocení v 1. pololetí 3. ročníku čtyřletého studia a 7. ročníku osmiletého studia je ročníková práce. Kritéria pro hodnocení závěrečné práce jsou stanovena v „Pravidlech pro psaní ročníkové práce“, se kterými jsou žáci seznámeni vždy před zadáváním ročníkové práce,
k. v případě, že žák nižšího ročníku soutěží se svou prací v soutěži SOČ, může mu být na základě jeho žádosti soutěžní práce uznána jako ročníková. O uznání rozhoduje ředitel školy s přihlédnutím k posudku vedoucího práce,
l. pokud si žák při hodnocení počíná nedovoleným způsobem, žák je hodnocen hodnocením, které odpovídá klasifikačnímu stupni nedostatečný,
m. u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv, učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony,
n. u žáka s individuálním vzdělávacím plánem stanoví ředitel školy žákovy podle jeho možností v individuálním plánu termíny hodnocení výsledků vzdělávání žáka klasifikací daného předmětu, případě si žák domlouvá termíny hodnocení výsledků vzdělávání s vyučujícím. V případě individuálního vzdělávacího plánu nemusí být dodržel počet známek pro závěrečné hodnocení, ale musí být zachován obsah a rozsah vzdělávání. Další hodnocení žáků s individuálním vzdělávacím plánem se řídí tímto klasifikačním řádem. Neupravuje-li individuální vzdělávací plán podrobnosti týkající se zkoušek, postupuje se při hodnocení žáka vždy v souladu s klasifikačním řádem,
o. u žáků – cizinců se při hodnocení přihlíží k úrovni znalosti českého jazyka. Úroveň znalosti českého jazyka se dle § 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb. považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon. Doporučuje se hodnotit pokrok jednotlivých žáků a používat individualizovaná kritéria pro jejich hodnocení.
p. při klasifikaci není ovlivněn chováním žáka.

Sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků

Učitelé vedou žáky k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení. Cílem je dosáhnout zdravého sebevědomí žáků, které je podloženo získanými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi. Sebehodnocení nenahrazuje klasické hodnocení žáka pedagogem, ale doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy s cílem aktivizovat žáky, přispět k rozvoji jejich sociálních kompetencí a kompetencí k učení.
Rozvoj sebehodnocení a vzájemného hodnocení posiluje mj. komunikační dovednosti žáků, jejich schopnost obhájit svůj názor a přijmout názor druhého. Důležité je, aby učitelé i žáci pracovali při evaluaci výsledků vzdělávání pozitivně s chybou jako důležitým nástrojem učení.
Pedagogové vedou žáky, aby kultivovaným způsobem komentovali výkony a výsledky své i svých spolužáků. Dbají na to, aby bylo hodnocení vyvážené, obsahovalo vždy pozitivní složku, ale tak aby formulovalo rezervy a potenciál ke zlepšení – žáci se snaží vyjádřit, co se jim daří, co jim ještě nejde, jaké mají mezery a jaké cesty vedou ke zlepšení.

Zkoušky před komisí

Zkoušky se konají v těchto případech:
a. Koná-li žák opravnou zkoušku dle § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění nebo zkoušku k doplnění klasifikace dle § 14 odst. 4 a 5 školního řádu.
b. Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o přezkoumání výsledků hodnocení žáka z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Postupuje se dle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění.
c. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení – dle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění.
d. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané období (zpravidla pololetí), za které je zkouška prováděna. Zkoušející, popř. třídní učitel oznámí žákovi rozsah zkoušky
současně s oznámením termínu konání zkoušky. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (např. slohových prací, domácích úkolů, protokolů apod.), které
byly v běžné výuce v daném období zadávány. Komise rovněž může po žákovi požadovat předložení dalších materiálů (např. poznámky z vyučovacích hodin, součástí zkoušky může být domácí práce atp.).
Komisionální zkoušku podle písmene a), b) a c) může žák konat v jednom dni pouze jednu. V případě zkoušky podle písmene a), b) a c) odpovídá výsledná známka u zkoušky známce, která je následně žákovi napsána na vysvědčení s výjimkou zkoušky k doplnění klasifikace, kde může komise rozhodnout jinak a započítat již další dosažené podklady pro klasifikaci.

Pravidla hodnocení žáků při distančním vzdělávání

Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů. Je uplatňováno především formativní hodnocení, a to jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením. Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka při osvojování učiva tohoto celku.
Výsledky vzdělávání prezenční formou jsou dokládány i písemnými pracemi žáka (testy, kontrolní práce), při distanční výuce jsou výsledky jeho práce ukládány ve formě osobního portfolia, v listinné nebo digitální podobě.
Zapojení žáka či nedostačující míra zapojení do distanční výuky se neodrazí v hodnocení klasifikačním stupněm.
Zákonní zástupci jsou při distančním vzdělávání informováni průběžně, pravidelně ve stanovených intervalech prostřednictvím:

a. komunikační platformy školy,
b. skupinovým chatem, videohovory, které nahrazují klasické třídní schůzky,
c. písemnou korespondencí, telefonicky, osobně.

V Ivančicích dne 1. 8. 2023
Ing. Ivana Čermáková
ředitelka

Projednáno pedagogickou radou: 28. 8. 2023
Schváleno školskou radou: 30. 8. 2023
Účinnost: od 1.9.2023