Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo:
a. na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
b. aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
c. volit a být voleni do školské rady,
d. na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.
Pedagogický pracovník je povinen:
a. vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
b. chránit a respektovat práva žáka,
c. chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
d. svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
e. zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
f. poskytovat žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.
V případě přechodu na vzdělávání distančním způsobem mohou být žákům zapůjčeny technické prostředky školy pro digitální komunikaci (tablet, sluchátka, notebook, …), tento majetek je zapůjčen uzavřením smlouvy o výpůjčce.
Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR stanoví právním předpisem či mimořádným opatřením pravidla, která budou odlišná od pravidel tohoto školního řádu, potom se ustanovení školního řádu, která jsou s nimi v rozporu, nepoužijí.
Žáci jsou povinni se řádně vzdělávat jak prezenční, tak distanční formou výuky v míře odpovídající okolnostem.
Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka jak při prezenční výuce, tak při distančním vzdělávání.
Žák je povinen být v případě mimořádných opatření vybaven ochrannými prostředky dýchacích cest a používat je předepsaným způsobem.
Režim vyučovacích hodin a přestávek, rozvrh při prezenční výuce, rozdělení žáků do tříd se nevztahuje na distanční vzdělávání, zde jsou respektována specifika tohoto způsobu vzdělávání, jako je odlišné technické vybavení, možnosti žáků, náročnost dlouhodobé práce s počítačem, dlouhodobé sledování monitoru, nevhodné držení těla atd. Délku výuky a přestávek stanovuje pedagog při distančním vzdělávání podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků, jejich schopnostem a reakcím.
Distanční vzdělávání škola přizpůsobí podmínkám žáků a zajistí:
a. on-line výukou, kombinací synchronní on-line výukou (pedagogický pracovník pracuje v určené době se skupinou žáků prostřednictvím komunikační platformy) a asynchronní výukou (žáci pracují individuálně, tempo a čas si volí sami); časové rozvržení takovéto výuky odpovídá zhruba časovému rozvržení prezenční výuky a bude stanoveno vždy pro kon
krétní případy, např. odlišně při distanční výuce celé třídy, nebo kombinace distanční výuky pro jednu část třídy a prezenční výuku pro druhou část,
b. off-line výukou, bez kontaktů přes internet, a to buď předáváním písemných materiálů poštou či osobním vyzvedáváním, telefonicky,
c. individuálními konzultacemi žáků a pedagogických pracovníků,
d. komunikací pedagogických pracovníků se zákonnými zástupci žáků,
e. zveřejněním zadávaných úkolů a následným zveřejněním správného řešení,
f. informováním žáka o jeho výsledcích, poskytováním zpětné vazby, uplatňováním zejména formativního hodnocení a vedení žáka k sebehodnocení,
g. pravidelnou a průběžnou komunikací s žákem způsobem odpovídajícím jeho možnostem, technickému vybavení a rodinným podmínkám,
h. průběžnou kontrolní a hospitační činností vedení školy.
Učitelé budou zadávat úkoly přes platformu MOODLE, k synchronní on-line výuce budou využívat aplikaci MICROSOFT TEAMS. Přístupová hesla obdrží žáci vždy při zahájení studia na střední škole. On-line rozvrh bude stanoven rozvrhem hodin.
Při distančním vzdělávání nelze realizovat vzdělávání v rozsahu plánovaném pro prezenční výuku, škola se zaměří především na stěžejní výstupy v jednotlivých předmětech. Priority ve vzdělávání budou operativně určovány podle délky distanční výuky, tedy zda půjde o krátkodobé, či dlouhodobé zákazy přítomnosti žáků ve školách.
Veškeré změny ve vzdělávacím obsahu a tematických plánech, přesuny nebo vypuštění učiva škola eviduje a využije pro případné úpravy vzdělávání v dalším období a úpravy svého školního vzdělávacího programu.
Ing. Ivana Čermáková
ředitelka školy
Ing. Ivana Čermáková
ředitelka školy
2. Ve výjimečných případech může být zařazena tzv. předřazená (nultá) hodina, která začíná v 7.10 hod. a končí v 7.55 hod.
3. V odůvodněných případech po předchozím odsouhlasení ředitelem školy je možné časový rozpis vyučovacích hodin změnit.
Je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré – žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu; méně závažných přestupků se dopouští ojediněle; žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit,
2 – uspokojivé – chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu, tj. dopouští se vůči nim závažných přestupků; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, ohrožuje bezpečnost a zdraví své či jiných osob,
3 – neuspokojivé – chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování; dopouští se takových závažných přestupků, že je jimi vážně ohrožena výuka, bezpečnost nebo zdraví jiných osob; záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně-vzdělávací činnost školy.
Žák je na konci prvního a druhého pololetí hodnocen následovně:
a. prospěl s vyznamenáním – není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50, chování je hodnoceno jako velmi dobré,
b. prospěl – není-li klasifikace v žádném z povinných předmětů vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný,
c. neprospěl – je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný.
Klasifikaci provádí a zodpovídá za ni příslušný vyučující. Při stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období:
a. soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování,
b. různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové) dle specifik jednotlivých předmětů,
c. ústním zkoušením, které je prováděno zásadně před kolektivem třídy, přičemž učitel vždy oznámí žákovi známku ze zkoušení a klasifikaci odůvodní,
d. čtvrtletními, pololetními či ročníkovými pracemi předepsanými osnovami předmětu, počet kontrolních prací trvajících hodinu a déle oznámí vyučující na začátku klasifikačního období; v jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu kontrolní práci tohoto charakteru; termíny všech kontrolních prací zapisují vyučující s předstihem do třídní knihy, koordinuje třídní učitel,
e. analýzou výsledků různých činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, písemné zpracování laboratorních protokolů, domácí úkoly všeho charakteru apod.),
f. počet známek ve vyučovacích předmětech záleží na týdenní hodinové dotaci předmětu. Minimální počty známek jsou stanoveny takto:
předměty s týdenní hodinovou dotací:
1 hodina týdně minimálně 2 známky,
2–3 hodiny týdně minimálně 3 známky,
4 a více hodin týdně minimálně 4 známky.
g. Při hodnocení předmětů výchovného charakteru se nepřihlíží k míře talentu, nýbrž ke schopnosti a motivaci žáka využít vlastních možností v rámci osobních mezí. Vyučující přiměřeně zohledňuje míru zájmu a aktivního přístupu žáka k plnění úkolů zejména v oblasti praktických činností, píli žáka a jeho přístup ke vzdělávání i souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.
Žáci mohou být hodnoceni stupněm 1-5 v souvislosti s mírou naplnění následujících kritérií:
Hodnocení provádí učitel tělesné výchovy komplexně s přihlédnutím k individuálním odlišnostem žáka. Hodnocení se skládá z těchto kritérií:
s kritérii hodnocení slohových prací, pravopisných cvičení a diktátů seznámí žáky na začátku školního roku daný vyučující českého/cizího jazyka.
a. opraví všechny písemné práce do 14 dnů od jejich napsání a seznámí žáky s klasifikací, umožní jim do opravených prací nahlédnout,
b. využívá následující hodnocení pro jednotlivé klasifikační stupně podle hodnotící škály:
Známky, které vyučující získá z daném předmětu, mají různou váhu. Váhu známky stanoví vyučující podle náročnosti zkoušky a rozsahu učiva. Z tohoto důvodu nemůže být výsledná známka aritmetickým průměrem získaných známek. Navíc známky, které žák získal, nejsou jediným podkladem pro stanovení celkového prospěchu žáka v daném předmětu.
c. nejméně jedenkrát měsíčně a vždy před třídními schůzkami zaznamená podklady pro klasifikaci tak, aby se s nimi mohli zákonní zástupci žáků seznámit, do Školy Online,
d. archivuje předepsané písemné práce po dobu školního roku,
e. dodržuje zásady pedagogického taktu, zejména: nehodnotí žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnost delší než jeden týden, uvědomuje si, že účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit to, co žák umí,
f. v případě zadávání nové látky k samostatnému nastudování předem žákům sdělí, jakou formou a v jakém rozsahu bude ověřována (tento postup může být použit pouze jako doplňková forma výuky),
g. na konci každého klasifikačního období oznámí žákovi výslednou známku a řádně ji odůvodní,
h. v případě, že zadá samostatnou dlouhodobou práci (referát, seminární práce apod.), předem žákům sdělí, kdy a jakou formou bude práce hodnocena a jaká jsou kritéria pro její klasifikaci,
i. v případě, že učitel zadá žákům skupinovou práci, předem žákům sdělí, kdy a jakou formou bude práce hodnocena a jaká budou kritéria pro ohodnocení jednotlivých žáků při posuzování výsledků skupinové práce,
j. součástí hodnocení v 1. pololetí 3. ročníku čtyřletého studia a 7. ročníku osmiletého studia je ročníková práce. Kritéria pro hodnocení závěrečné práce jsou stanovena v „Pravidlech pro psaní ročníkové práce“, se kterými jsou žáci seznámeni vždy před zadáváním ročníkové práce,
k. v případě, že žák nižšího ročníku soutěží se svou prací v soutěži SOČ, může mu být na základě jeho žádosti soutěžní práce uznána jako ročníková. O uznání rozhoduje ředitel školy s přihlédnutím k posudku vedoucího práce,
l. pokud si žák při hodnocení počíná nedovoleným způsobem, žák je hodnocen hodnocením, které odpovídá klasifikačnímu stupni nedostatečný,
m. u žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení PPP, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv, učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony,
n. u žáka s individuálním vzdělávacím plánem stanoví ředitel školy žákovy podle jeho možností v individuálním plánu termíny hodnocení výsledků vzdělávání žáka klasifikací daného předmětu, případě si žák domlouvá termíny hodnocení výsledků vzdělávání s vyučujícím. V případě individuálního vzdělávacího plánu nemusí být dodržel počet známek pro závěrečné hodnocení, ale musí být zachován obsah a rozsah vzdělávání. Další hodnocení žáků s individuálním vzdělávacím plánem se řídí tímto klasifikačním řádem. Neupravuje-li individuální vzdělávací plán podrobnosti týkající se zkoušek, postupuje se při hodnocení žáka vždy v souladu s klasifikačním řádem,
o. u žáků – cizinců se při hodnocení přihlíží k úrovni znalosti českého jazyka. Úroveň znalosti českého jazyka se dle § 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb. považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon. Doporučuje se hodnotit pokrok jednotlivých žáků a používat individualizovaná kritéria pro jejich hodnocení.
p. při klasifikaci není ovlivněn chováním žáka.
Učitelé vedou žáky k sebehodnocení a vzájemnému hodnocení. Cílem je dosáhnout zdravého sebevědomí žáků, které je podloženo získanými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi. Sebehodnocení nenahrazuje klasické hodnocení žáka pedagogem, ale doplňuje a rozšiřuje evaluační procesy s cílem aktivizovat žáky, přispět k rozvoji jejich sociálních kompetencí a kompetencí k učení.
Rozvoj sebehodnocení a vzájemného hodnocení posiluje mj. komunikační dovednosti žáků, jejich schopnost obhájit svůj názor a přijmout názor druhého. Důležité je, aby učitelé i žáci pracovali při evaluaci výsledků vzdělávání pozitivně s chybou jako důležitým nástrojem učení.
Pedagogové vedou žáky, aby kultivovaným způsobem komentovali výkony a výsledky své i svých spolužáků. Dbají na to, aby bylo hodnocení vyvážené, obsahovalo vždy pozitivní složku, ale tak aby formulovalo rezervy a potenciál ke zlepšení – žáci se snaží vyjádřit, co se jim daří, co jim ještě nejde, jaké mají mezery a jaké cesty vedou ke zlepšení.
Zkoušky se konají v těchto případech:
a. Koná-li žák opravnou zkoušku dle § 69 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., v platném znění nebo zkoušku k doplnění klasifikace dle § 14 odst. 4 a 5 školního řádu.
b. Požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o přezkoumání výsledků hodnocení žáka z důvodu pochybností o správnosti hodnocení. Postupuje se dle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění.
c. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení – dle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., v platném znění.
d. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané období (zpravidla pololetí), za které je zkouška prováděna. Zkoušející, popř. třídní učitel oznámí žákovi rozsah zkoušky
současně s oznámením termínu konání zkoušky. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (např. slohových prací, domácích úkolů, protokolů apod.), které
byly v běžné výuce v daném období zadávány. Komise rovněž může po žákovi požadovat předložení dalších materiálů (např. poznámky z vyučovacích hodin, součástí zkoušky může být domácí práce atp.).
Komisionální zkoušku podle písmene a), b) a c) může žák konat v jednom dni pouze jednu. V případě zkoušky podle písmene a), b) a c) odpovídá výsledná známka u zkoušky známce, která je následně žákovi napsána na vysvědčení s výjimkou zkoušky k doplnění klasifikace, kde může komise rozhodnout jinak a započítat již další dosažené podklady pro klasifikaci.
Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů. Je uplatňováno především formativní hodnocení, a to jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením. Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka při osvojování učiva tohoto celku.
Výsledky vzdělávání prezenční formou jsou dokládány i písemnými pracemi žáka (testy, kontrolní práce), při distanční výuce jsou výsledky jeho práce ukládány ve formě osobního portfolia, v listinné nebo digitální podobě.
Zapojení žáka či nedostačující míra zapojení do distanční výuky se neodrazí v hodnocení klasifikačním stupněm.
Zákonní zástupci jsou při distančním vzdělávání informováni průběžně, pravidelně ve stanovených intervalech prostřednictvím:
a. komunikační platformy školy,
b. skupinovým chatem, videohovory, které nahrazují klasické třídní schůzky,
c. písemnou korespondencí, telefonicky, osobně.
V Ivančicích dne 1. 8. 2023
Ing. Ivana Čermáková
ředitelka
Projednáno pedagogickou radou: 28. 8. 2023
Schváleno školskou radou: 30. 8. 2023
Účinnost: od 1.9.2023
Gymnázium Jana Blahoslava Ivančice, p.o.
Lány 2, 664 91 Ivančice
Telefon (recepce): 511 193 193
Telefon (ředitel školy): 511 193 110
606 706 680
E-mail: reditel@gjbi.cz
Všechna práva vyhrazena © 2024 Gymnázium Jana Blahoslava. Tvorba webu dwgd.cz