Hned po příchodu na „gympl“ přišel Filip s námětem na projekt, který následně  realizoval. Později při návštěvě své sestry ve Velké Británii ho napadlo požádat o stáž u jaderného reaktoru prostřednictvvím agentury v Bristolu. Bylo mu vyhověno. Odvážnému (a nadanému) štěstí přeje.

Filipe, začněme od začátku: Kdy vznikl Tvůj zájem o fyzikální a matematické obory?
O matematiku můj zájem vznikl už před základní školou, kdy jsem se od babičky poměrně dobře naučil aritmetiku. O fyziku jsem začal mít větší zájem až ke konci základní školy.

Pak jsi šel studovat na ivančické gymnázium…
Na Gymnáziu JB v Ivančicích se mi věnoval každý týden po dobu celých 4 let pan profesor Světlík, za což jsem opravdu velmi vděčný. Na gymnáziu existoval kroužek elektroniky vedený profesorem Světlíkem, který se zanedlouho kvůli zejména mému zájmu přejmenoval na kroužek teoretické fyziky. Díky tomuto kroužku a časové velkorysosti pana profesora můj zájem o fyziku rostl.

Ovlivnila tě při dalším směřování po maturitě také rodina?
Myslím, že rodinné prostředí na mé směřování nemělo velký vliv. Těsně před maturitou jsem zaznamenal trend a začal mít velký zájem o umělou inteligencí (rok 2015), kvůli čemuž jsem nakonec začal studovat matematickou informatiku na Fakultě informatiky MU namísto čisté fyziky. Dalším důvodem bylo i to, že začít studovat fyziku, abych se dostal do vysněného CERNu, jsem vnímal jako natolik nepravděpodobné, že mi přišlo praktičtější umět informatiku. Až později se ukázalo, že právě znalosti informatiky a AI byl ten důvod, proč jsem se do CERNu dostal. Fyzika ale v informatice a umělé inteligenci hraje velkou roli a průprava teoretickou fyzikou na gymnáziu mi dala skvělou intuici i v AI.

Studoval jsi tedy na Fakultě informatiky MU, byly zkoušky na tuto školu náročné?

Jednalo se o klasické TSP testy, které nebyly příliš náročné. Narozdíl od lékařství nebo práv, kam se dostalo jen horních 5-10% přihlášených, se na fakultu informatiky bralo tuším horních 40% přihlášených. Studium samotné však bylo náročné velmi a vyžadovalo vysokou soustředěnost.

Ty jsi ale studium přerušil, proč?

Po dvou semestrech na FI jsem začal po dobu šesti měsíců studovat přes program Erasmus u Milána v Itálii předměty kolem AI a robotiky.

A dál?

Během studia v Itálii jsem se přihlásil na roční stáž do CERNu. Přesná čísla ohledně výběrového řízení nevím, ale myslím že hlavním důvodem mého výběru byl fakt, že jsem již během druhého semestru na fakultě informatiky spolu se dvěma spolužáky vyhrál celofakultní soutěž umělých inteligencí, kde se nám podařilo porazit i doktorandské studenty. První místo v této soutěži, dobrý motivační dopis ukazující můj dlouholetý zájem o CERN a fyziku, doporučení od tří profesorů na fakultě informatiky, spolu se zkušenostmi z mezinárodního prostředí (dřívější stáž v konzultační společnosti pro jaderné elektrárny v Bristolu a studium v Itálii) byly klíčové.

Můžeš přiblížit čtenářům náplň tvé práce v CERNu? 

Jednalo se o spolupráci s MIT (nejlepší technická univerzita na světě) a Caltechem na detekci anomálií ve vysokorozměrných prostorech, konkrétně na datech z detektoru CMS, detekující srážky z urychlovače LHC. CMS detektor váží 14 tisíc tun, je 21 metrů dlouhý a má 15 metrů průměr. Problém si lze představit tak, že detektor CMS sbírající obrovské množství dat o srážkách částic čas od času posbírá i nepravdivá data, např. kvůli nějaké dočasné chybě nějakého ze svých milionů senzorů. A tato nepravdivá data je potřeba filtrovat, aby si fyzici třeba nemysleli, že objevili novou fyziku, přestože šlo jen o nějakou chybu. K řešení problému jsem využil obrovské množství historických dat na natrénování nového typu neuronové sítě, který jsme sami nadesignovali, která byla schopna anomálie detektovat. Mimo samotnou detekci byla důležitá i interpretabilita, což znamená aby model dokázal vysvětlit proč se nějakým způsobem rozhodl a nikoliv jen poskytnul rozhodnutí.

Co publikační činnost, vedení  týmu mladých lidí z různých států ?

Výsledky jsme publikovali na mezinárodní fyzikální konferenci. Po ukončení roční stáže jsem se vrátil dokončit bakalářské studium a brzy po získání titulu jsem se do CERNu na další necelé tři roky vrátil jako jeden z nejmladších zaměstnanců. Věnoval jsem se jiným problémům aplikací AI na problémy experimentální částicové fyziky a vedl menší tým informatiků a fyziků.

Jak se ti žilo ve Švýcarsku, v Ženevě i jinde?

V Ženevě se mi žilo skvěle, mám rád hory a alpská jezera. Mimo Ženevu jsem žil několik měsíců i v Oslu v Norsku nebo cestoval do USA na univerzity jako např. Stanford.

Našel jsi čas i v oblasti osobního života?

Určitě, je důležité kompenzovat práci dostatečným časem stráveným sportem nebo kamarády a rodinou.

Jaké máš koníčky?
Od 18 let jsem jezdil na motorce šestistovce se zrychlením z 0-100km/h pod 3 sekundy, kterou jsem však už prodal. Mimo motorismus rád hraji tenis a šachy.

Vraťme se domů. Vím, že jsi pracoval v týmu  bývalé ministryně Langšádlové…

Stal jsem se mimo jiné součástí poradního orgánu bývalé ministryně Langšádlové a předsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Tento orgán měl vyvažovat druhou spíše seniornější radu. Tři hlavní oblasti byly péče o lidské zdroje ve vědě, výzkum a inovace, transfer technologií a znalostí a podporu excelence. Jednalo se však pouze o setkání na ministerstvu jednou za měsíc a debatu nad konkrétním tématem. Činnosti jsem se věnoval během zaměstnání.

Mladí lidé nežijí jen fyzikou, matematikou a informatikou. Měli jste krásnou svatbu s milou dívkou, dnes manželkou. Za svědka byl Tvůj spolužák z gymnázia Sova. Žijete v rodinném domku u Prahy nebo ve Švýcarsku?

Je to tak. Za poslední dva roky jsme se stěhovali už třikrát, ale momentálně žijeme snad už na delší dobu v domě na vesnici u Prahy a myslím, že v Česku už zůstaneme.

Peníze nejsou všechno, ale bez nich to nejde. Můžeš, Filipe, přiblížit náplň Tvé současné práce ve finančním oboru?

Řekl bych že má současná práce je finanční jen okrajově. Náplň mé práce jakožto venture nebo rizikového investora, spočívá v úzké spolupráci s velmi mladými technologickými firmami, které se snaží změnit svět k lepšímu. Představte si firmy jako Google nebo Apple když vznikaly ještě v garáži. Mým cílem je takové firmy najít, koupit v nich podíl, a pomáhat jim dosáhnout svého potenciálu. Líbí se mi, že množství a šíře inovací, na kterých tyto firmy pracují, často dosahuje nebo i převyšuje inovativnost CERNu.

Děkuji za rozhovor, přeji hodně úspěchů v práci.  Přijeď brzy do Ivančic nejen za rodiči, ale i za námi na „gympl“.

Také děkuji a rád se zase brzy zastavím!

Rozmlouval Mgr. Vítězslav Světlík